Srdečně Vás zveme! Dnes otevřeno: 10:00 - 19:00
Edukatorium Juliusz sídlí v komplexu bývalé nemocnice „Juliusz” v Rybniku. Historie tohoto místa sahá do roku 1868, kdy se rozběhly práce na nemocničním komplexu.
Projděte si úplnou historii fází vzniku objektu:
HISTORIE OBJEKTUHistorie místa a charakter budovy skvěle zapadají do myšlenky moderního vzdělávání založeného na vědomostech, ovšem předávaných inovativně. S využitím multimediálních technik pro zobrazení předávaného obsahu, upuštění od lineárního seznamování s obsahem, umožňuje vzrušující osvojení si vědomostí z oblasti stavby a fungování lidského organismu.
Pestrost použitých výstavních forem umožňuje různé formy prohlídky přizpůsobené možnostem příjemců, od hravé určené pro nejmladší, přes interaktivní po tradiční tabule a výstavní vitríny. Během putování dřívějšími nemocničními místnostmi se seznámíme s různými nemocničními odděleními a lékařskými specializacemi (např. traumatologie, oftalmologie, ortopedie, chirurgie, urologie, dermatologie). Na jednotlivých stanovištích, často interaktivních, představujeme prvky lidské anatomie (např. stavbu oka - na oftalmologii), medicínské nástroje a technologie používané v dané specializaci.
Samostatnou část expozice představují vybrané prvky z historie medicíny – od historických textů, přes rytiny a dioramata, po vybavení lékařské ordinace z poloviny 20. stol.
Otevření nemocnice, název Juliuskenkenhaus (Juliova nemocnice)
Přestavba pavilonu „Juliusz” a výstavba nemocniční kaple
Odkoupení nemocnice od Společenství maltézských rytířů úřady rybnického okresu
Proměna instituce v Městskou nemocnici
Přechod nemocnice do struktury Vojvodské specializované nemocnice č. 3 v organizaci v Rybniku-Orzepowicích.
Převzetí pavilonu „Rafał” Muzeem E. Drobného v Rybniku a otevření Edukatoria Juliusz.
Schválení stanov Juliuskrankenhaus
Převzetí nemocnice Slezským společenstvím maltézských rytířů
a otevření nemocniční lékárny
Výstavba pavilonu „Rafał”
Vydělení Okresní stanice záchranné zdravotní služby
Změna názvu na Městská nemocnice č. 1
Uzavření nemocnice a přesun její činnosti do Vojvodské nemocnice v Orzepowicích.
Schválení stanov Juliuskrankenhaus
Otevření nemocnice, název Juliuskenkenhaus (Juliova nemocnice)
Převzetí nemocnice Slezským společenstvím maltézských rytířů
a otevření nemocniční lékárny
Přestavba pavilonu „Juliusz” a výstavba nemocniční kaple
Výstavba pavilonu „Rafał”
Odkoupení nemocnice od Společenství maltézských rytířů úřady rybnického okresu
Vydělení Okresní stanice záchranné zdravotní služby
Proměna instituce v Městskou nemocnici
Změna názvu na Městská nemocnice č. 1
Přechod nemocnice do struktury Vojvodské specializované nemocnice č. 3 v organizaci v Rybniku-Orzepowicích.
Uzavření nemocnice a přesun její činnosti do Vojvodské nemocnice v Orzepowicích.
Převzetí pavilonu „Rafał” Muzeem E. Drobného v Rybniku a otevření Edukatoria Juliusz.
Juliusz Roger, narozen 28. února 1819 v Niederstotzingenu na území Švábského Jury (u hranice Bádenska-Württemberska a Bavorska), vyrůstal v atmosféře kulturní různorodosti. Juliusz plánoval věnovat se službě jako duchovní, aby léčil sféru lidského ducha jako benediktýn, ale ze zdravotních důvodů se nakonec začal věnovat fyzické sféře lidského života.
.
Absolvoval studium medicíny v Tübingenu, kde získal titul doktor medicíny. Profesní ostruhy získával jako asistent v nemocnici v Aušpurku. Ve Vídni také absolvoval specializované studium v oblasti oftalmologie. Následně se stal asistentem na univerzitní klinice v Tübingenu.
Krátce se usadil ve franckém městečku Mergentheim. Už tehdy se věnoval entomologickému výzkumu.
V roce 1847, ve věku 28 let, se mladý lékař plný zápalu vydal na své nové umístění do vzdáleného Horního Slezska. Přišel do knížecího paláce (dříve cisterciáckého kláštera) v Rudách, na dvůr Viktora I. Mořice von Hohenlohe-Schillingsfürst, 1. ratibořského knížete. Doktor Juliusz Roger a kníže Viktor byli prakticky vrstevníci, což přálo vzájemným vztahům a umožnilo Rogerovi rozvíjet své vášně. Narazil na kritický okamžik mezi chudým obyvatelstvem panující epidemii tyfu a hladu. To v něm osvobodilo spoustu nových tvůrčích sil. Stal se knížecím hygienickým poradcem. Věnoval se zdravotní péči o obyvatele venkovských oblastí rybnického okresu a přilehlých území, prosadil vznik malé nemocnice v Rudách
Mnoho toho učinil pro nemocnici v Pilchowicích a sirotčinec v Lyskách. Jeho lékařská profesní vášeň se pojila se zájmem o svět hornoslezské přírody a lidových zvyků. Soustředil se na rozvíjení sběratelské vášně a vědeckého popisu různých druhů brouků a jiného hmyzu. Své úspěchy publikoval ve vědeckých periodikách, např. v Berlíně, což z něj učinilo známého badatele. Lidové písně, s nimiž se setkával během svých venkovských lékařských poutí, se staly hlavním motivem jeho dalších etnografických výzkumů.
Naučil se polsky a spolupracoval s propagátory polštiny z území těšínského knížectví. Završením jeho etnografického výzkumu bylo polskojazyčné vydání sbírky 546 lidových písní: Pieśni ludu polskiego w Górnym Szląsku z muzyką. Zebrał i wydał Juliusz Roger (Písně polského lidu v Horním Slezsku s hudbou. Shromáždil a vydal Juliusz Roger), který vyšel ve Vratislavi v roce 1863. Když mu bylo už 45 let, plánoval vytvoření ženské nemocnice v Rybniku, aby učinil zadost dávno nerealizované fundaci. Pracoval neúmorně, což se odráželo na jeho zdraví.
Necelé dva měsíce před 46. narozeninami, 7. ledna 1865, během knížecího lovu v rudských lesích, Juliusz Roger prodělal masivní infarkt, což vedlo k rychlému skonu. O čtyři dny později (11. ledna 1865) spočinul na hřbitově u kostela sv. Máří Magdalény v Rudách. Dodnes se nad jeho hrobem tyčí pamětný obelisk s kamenným křížem.
Se stavbou plánované nemocnice v Rybniku se začalo až po jeho smrti, a byla dokončena v roce 1869. Na počest doktora Rogera měla nemocnice nést jméno „Juliova nemocnice“. Jeho sbírky hmyzu se dostaly do berlínského muzea, kde setrvaly do roku 1945. Vzpomínka na doktora nezmizela, jeho jméno nesly ulice, stal se patronem chóru a školy.